// JavaScript Document

MALAJSIE

23.1. - 16.2. 2016

Kapitola 11. (2.2. Út)

Kinabatangan - krokodýli, oxbow lake


V 5:20 budíček, v 5:55 sraz u mola na ranní vyjížďku lodí po řece Kinabatangan. Pršelo, poprvé při mém pobytu v Malajsii. Za 15 minut bylo po dešti a mi vyrazili na projížďku. Oproti včerejšku jsme jeli po proudu a opět to zprvu vypadalo, že nic moc neuvidíme. Nějací makakové a kahau, ty už jsem viděl včera.

Chtěli to něco dalšího. Všichni tajně čekali na krokodýli. A dočkali jsme se. Jeden výstavní kousek ležel nehybně na břehu a podle průvodce trávil kořist. Ležel pod větvemi stromu. Dalšího jsme viděli jen krátce, uplaval do vody. Mise splněna.

Projížďky trvali vždy kolem 1,5 hodiny. A měli jsme další štěstí a viděli jsme opět orangutany. Na jiném místě, ale byli tam. Paráda.

Po plavbě snídaně, chvíli pauza a v devět start výpravy do džungle. Cesta byla naplánována cca na 3 hodiny. Na výpravu jsme v resortu zbyli jen tři, ostatní po ranní plavbě odjeli. Skončil jim pobyt. Šlo se docela svižně po cestičkách k jezeru Oxbow Lake, kde byla půl hodiny pauza a pak se šlo zpět. Cestou jsme nic převratného neviděli, sem tam nějaký brouk, rostlina, ale čekal jsem víc.

U jezera bylo molo, na které jsme sešli a dali nohy do vody, kde se hned shlukly mini rybičky (5cm) a začali nám okusovat kůži z nohou. Pokud se jim dal kus toustového chleba, který nám průvodce dal, tak to byl ještě větší mumraj. Desítky až stovky rybiček, sem tam větší ryby, se shlukli okolo kousku chleba a za pár sekund po něm nic nezbylo.

Už jsme byli na odchodu, když přišla jiná skupina lidí a s nimi i déšť. Rozpršelo se zatím nejvíc a v podstatě s malými přestávkami pršelo až do noci. Půl hodinky jsme čekali u jezera, pak trochu se přestalo pršet a my vyrazili na cestu zpět.

Cestičky už byly nasáklé vodou, často s kalužemi, ale projít se to dalo. Boty jsem měl trekové, v kterých běžně cestuji, takže akorát. Nazpět jsme toho také moc neviděli.

Dorazili jsme právě na oběd, zase se rozpršelo. Po obědě pauza a sraz ve čtyři na další odpolední vyjížďku lodí po řece. Ve čtyři pořád pršelo, tak jsem nevěděl, jestli se vůbec pojede a jestli chci jet. Nakonec se jelo a jel jsem taky. Navlékl jsem jako ostatní pláštěnkové pončo a jelo se. Pršelo, sem tam víc, sem tam míň. Viděli jsme skupinu makaků a kahau opic, jinak nic moc. Jela se stejná trasa jako včera odpoledne. Při návratu už se jelo, co nejrychleji do resortu, takže déšť nám stříkal komplet do ksichtu. Nic moc zážitek, ale taky se počítá. Déšť byl alespoň teplý, takže jsme nemrzli :) Večer pořád pršelo, na noční procházku nikdo nešel, nemělo to cenu.

Odpoledne přijeli tři noví lidé. Kluk z Dánska a mladší pár z Česka. Jj i na konci světa se Češi potkají. Já se k nim přihlásil až další den ráno. Zbytek večera jsem strávil na pokoji "schován" před komáry, kterých tu byly tuny. Celý pobyt jsem jim nějak moc chutnal. Nohy kolem kotníku jsem měl komplet pobodané. Bodali i přes oblečení. Repelent jsem měl, ale asi slabý a starý z loňského Mexika. Komáři mě celý pobyt dost zkazili, lepili se na mě pořád a všude, bez dlouhých kalhot jsem nevycházel. Noc byla nejhorší, kterou za poslední dobu pamatuju. Nešla elektrika, tak nešel ventilátor, který komáry docela úspěšně odháněl, tak jsem něco v okolí postele pozabíjel, ale ne dost na to, aby kolem mě nic nebzučelo a nebodalo mě. Noc krušná, ale přežil jsem a mohl se těšit na zítřejší poslední výlet po řece a následný přesun do Semporny…


V další kapitole >>> Kinabatangan - kahau, Semporna


VIDEO