// JavaScript Document

MEXIKO

14.3. - 3.4. 2015

Kapitola 8. (27.3. Pá)

Tulum, Cobá


Byl jsem rád, že jsem v noci dojel až do Tulumu. Dnes jsem tedy mohl být bez dlouhého cestování. Proč Tulum? Je zde blízko k různým ruinám, cenotám a dalším atrakcím. Mě nejvíce zajímaly cenoty a potápění v nich. Ostatní činnosti už byli "jen" výplní času před potápěním a odjezdem do dalšího místa na mé cestě Mexikem.

Ráno jsem si trošku pospal, vstal jsem o půl deváté a šel na snídani. Ta byla v ceně, ale při dnešním nočním příjezdu jsem nepostřehl, že si ji musím udělat sám :) Suroviny nějaké byly, vajíčka, tousty, másla, džemy, kukuřičné lupínky apod. Já se spokojil s toustem, máslem a jamem.

Dopoledne jsem měl hlavní plán zarezervovat potápění v cenotách a pak se jít podívat na ruiny v Tulumu. Potápěčských společností tu je cca 25, tak si vyberte. Zašel jsem do první, která byla po cestě z hostelu The Weary Traveller a jmenovala se Ko'ox diving. Vybral jsem si variantu dvou ponorů ve dvou různých cenotách (v každé cenote jeden ponor). Tento balíček byl nejdražší a to za $160 amerických dolarů ($140 – 2 ponory ve stejné, $110 jeden ponor). Cena zahrnovala komplet dopravu, občerstvení a zapůjčení potápěčské výstroje. K ponorům je potřeba mít alespoň základní potápěčský certifikát. Ponory zařízeny na druhý den a já měl kousek dopoledne a odpoledne volné. Původně jsem chtěl jet na tulumské ruiny, které jsou z centra minimálně 4 km, ale změnil jsem plán a raději jsem zvolil cestu na mayské ruiny v Cobá.

Cobá je vzdáleno cca 45 km z Tulumu a dá se tam dopravit colectivem (nebo i ADO autobusem). Zde byl ale menší háček. Na stanovišti colectiva do Coby byl jen jeden vůz a řidič. Odjezd byl, až se naplní alespoň 6 lidmi za cenu 50 pesos. Byl prázdný a tak jsem čekal, až někdo další dojde. Cca za půl hodiny nás bylo 5. Tak jsme zaplatili každý 60 pesos a jelo se. Cesta nebyla na místní poměry dlouhá a jelo se po velmi slušných silnicích. V autě byl ještě jeden pár a dvě holky kamarádky z Kanady. S jednou z nich Catherine jsem si celou cestu vykládal, takže to uběhlo dost rychle. Colectivo nás vyhodilo přímo u vstupu k ruinám.

Na vstupu se zaplatilo 64 pesos a vyrazilo se na prohlídku areálu. Tu jsem absolvoval společně s Catherine a její kamarádkou Elise. V Cobá je to "zajímavé" tím, že jsou jednotlivé ruiny od sebe relativně daleko. Takže hned za vstupem jsou půjčovny kol a rikší. Každý si může půjčit za zhruba 100 pesos kolo a jet po cestách k jednotlivým památkám. Pokud chcete projít celý komplex po cestičkách, vyjde to cca na 7 km. Což není tak hrozné, a proto jsme šli pěšky. Nebylo kam spěchat. Celkově ruiny byly zajímavé, uprostřed džungle, ale vše menší než v Guatemale na Tikalu. Při prohlídce bylo na slunci až nesnesitelně (32°C).

Nejzajímavější v Cobá je nejvzdálenější relativně zachovalá a velká pyramida Ixmoja. Ta se svými 42 metry je nejvyšší pyramidou na yucatanském poloostrově. Dá se na ní vyšplhat po tradičních kamenitých schůdcích uprostřed jedné ze stran pyramidy. Schůdky trošku větší a příkré, ale po škole v Thajsku na Wat Arun, je všechno ostatní "rovina". Ostatní návštěvníci s tím bojovali o dost více. Někteří raději klouzali dolů po čtyřech po zadku. S holkami z Kanady (z frankofonního Quebecu) byla docela sranda, takže prohlídka uběhla jako nic. Když jsme stáli na vrcholku Ixmoja pyramidy (byl z ní nádherný výhled podobný jako na Tikalu do okolí, jen chyběli okolní pyramidy), viděli jsme přicházet tmavé mraky a slyšeli hromy.

Jak jsme přicházeli k východu z areálu, bylo už mnohem více tma a než jsme vyřídili záchody, spustil se liják. Odvoz jsme neměli, protože colectiva přestávají jezdit s třetí odpoledne (bylo kolem 15:30). Původně jsme mysleli na taxi, že se tři rozdělíme, ale chtěli celkem 400 pesos! Asi viděli, že začíná pršet a můžeme být zoufalí :) Naštěstí kousek dál stál ADO autobus, kde se Catherine zeptala, jestli můžeme jet a nakonec nás vzali za 66 pesos. Do autobusu jsme se dostali už docela promočení, ale aspoň že tak. V podstatě celou cestu až skoro do Tulumu byla bouřka a lilo se z nebe spousty vody (teplota klesla na 25°C).

Na autobusáku v Tulumu jsem se s holkami rozloučil, zašel jsem na hostel se osušit a pak konečně něco sníst. Přes den jsme snědli s holkama jen jejich okurku a mé cookies. Omrkl jsem na netu místní tulumská vyhlášená bistra a stánky (restaurace vynechávám) a šel jsem do Antojitos La Chiapaneca. Mezitím přišla bouřka i do Tulumu.

Hlad byl ale větší, tak jsem to nějak přeběhl. Antojitos La Chiapaneca je místní vyhlášené bistro, kde není o zákazníky a to domácí i zahraniční nouze. Vše jednoduché, plastové židle a stoly. Nabídka pouze Mexiko, základní s žádnými složitostmi. Tacos, tortas a pak různé druhy tacos s různými přísadami. Ke každému si můžete vybrat ze tří druhů masa. Natrhané kuřecí, vepřové mini kostičkové výpečky a pastor - klasické grilované vepřové odřezávané ze "špejle" / gyros. Vybral jsem si několik různých variant tacos a na to ještě jednu tortu, což je v podstatě houska a vybrané maso, případně na přání se sýrem (používají takový tahaný bílý). K tortě víc nedostanete, ale uprostřed bistra je několik mís s dalšími přísadami a vy si musíte/můžete zbytek doladit sami. Čím? Červená salsa (hooodně pálivá), avokádová pasta (normální až nepálivé), zelí (výborně udělané), cibule s čímsi zeleným, které mi vůbec nechutná a ředkvičky (hodně používaná přísada). Jedno taco za 7 pesos, se sýrem 10 pesos. Torta za 15 pesos / 20 pesos se sýrem. Ostatní druhy tacos do 15 pesos. Všechno výborné, druhy den bez následků :) Jen jsem to přehnal s pálivou salsou, takže pálily všechny otvory před i po :) Pršet dnes nepřestalo, takže jsem přeběhl zpět do hostelu. Pokoj byl dnes skoro plný, jen chlapy.


V další kapitole >>> Tulum, potápění v cenotách